Mongolsko

Mongolsko

Oficiální název: Stát Mongolsko
Hlavní město: Ulánbátar
Počet obyvatel: 2,6 mil.
Rozloha: 1 566 500 km²
Měna: 1 tugrik (MNT) = 100 möngö
Úřední jazyk: mongolština

Obyvatelstvo
V zemi žije několik mongolských kmenů, které tvoří 88% obyvatelstva, 7% představují Kazaši a 3% Durvůdi. Státním náboženstvím je Žlutý lámaismus (odnož buddhismu) orientovaný na dalajlámu. Mezi ostatní náboženství patří islám a křesťanství. V zemi je nízký životní úroveň, mnoho lidí žije pod hranicí chudoby a je zde vysoké procento negramotnosti. Mongolové jsou převážně nomádi a pastevci žijící v jurtách.

Ekonomika
Velkým problémem je přechod k tržnímu hospodářství v zemi. Téměř 45% obyvatelstva se živí zemědělstvím, které představuje třetinu hrubého domácího produktu. Pěstuje se hlavně pšenice, ječmen, brambory a chovají se ovce, velbloudi, koně, kozy a skot. V Mongolsku se těží černé uhlí, hnědé uhlí, měď, uran, zlato, ale jejich dobývání je ve zdejších podmínkách dosti obtížné. Pro export je určen textil – hlavně výrobky z kašmíru a vlna, ale také měď a dobytek. Odběratelskými zeměmi jsou Čína, USA, Rusko a Jižní Korea.

Dějiny a kultura
Ve 13. století se na území dnešního Mongolska rozkládala největší říše všech dob. Mongolskou říši vybudoval roku 1206 Čingischán tak, že sjednotil veškeré kmeny žijící na tomto území. Rozpad říše nastal ve 14. století, vytvořily se menší státy, které se staly majetkem říše Čching a Mandžuů. Následně se Mongolsko stalo předmětem sporu mezi Japonskem a Ruskem. Vnitřní mongolsko však zůstalo i nadále součástí Číny.

Roku 1924 byla vyhlášena Autonomní mongolská lidová republika, nad kterou měla ochrannou ruku Sovětská republika. Roku 1949 se konalo referendum, ve kterém se Mongolové jednoznačně vyslovili pro nezávislost na Číně. V zemi poté probíhala nucená kolektivizace, která byla po několika letech mongolského odporu dokončena až v roce 1960. Také sovětští vojáci se z Mongolska stáhli až v roce 1988.

Geografie
Mongolsko leží ve střední Asii a zaujímá plochu asi 20x větší než Česká republika. Patří však k nejřidčeji osídleným státům světa. Hraničí s Ruskem a Čínskou lidovou republikou. Většina Mongolska se nachází v nadmořské výšce nad 1500 metrů a povrch tvoří převážně náhorní plošiny s vysokými horskými celky. Tyčí se zde například mongolský Altaj, který s horou Chüjtun dosahuje výšky až 4374 metrů nad mořem. Velkou část země pokrývají stepi, na jihu se rozkládá jedno z nejsušších míst na zemi – poušť Gobi. Na západě najdeme největší mongolské jezero Uvs Núr. Největšími řekami jsou Orchon a Selenga odvádějící vodu do Bajkalu. V Mongolsku je kontinentální podnebí s nízkými ročními srážkami.

Transsibiřská magistrála – cesta časem

Transsibiřská magistrála je označení, při kterém se vám jistě vybaví rozlehlé travnaté stepi a nekonečné pláně severu, lesy nebo vesničky střídající se s rezavějícími pozůstatky sovětského průmyslu. To vše můžete pozorovat během cesty po nejdelší železniční trati na světě.

celý článek

 

Další články